Příběh, který mi vyprávěl ...
přidáno 30.05.2010
hodnoceno 2
čteno 1272(10)
posláno 0
Byli jsme Vodnáři. Svobodní a nespoutaní. Věrní a neschopni zla. Změnili jsme se. Od teď, až navěky musíme zůstat lidmi. Obyčejnými lidmi, žijícími obyčejné životy. Jen kvůli jedinému. Za vyslovení slova, jež bylo zapovězeno. Mohli jsme mít rádi, ale nesměli jsme milovat, tak bylo psáno. Potrestáno bylo celé společenství, ale všichni s tím souhlasili, viděli štěstí jednoho, přijali zlo pro všechny. Tohle by mu všichni odpustili …
Zapomněl ale, že byl Vodnářem a to mu neodpustí nikdo z nás, jeho potomci jsou stihnuti kletbou vyslovenou společenstvím. Nikdy nepoznají magii Vodnářů, jež nám jako jediná zůstala z našeho předchozího života.
Ach, naše krásná magie … i ta se časem vytratí, jako vše. Jsme poslední svého druhu, a i když přežijeme, naše magie už tady nebude. Lidé, totiž, na magii věří čím dál méně. A řekněme si upřímně, slečno, jak může existovat něco, na co nikdo nevěří?

ikonka sbírka Ze sbírky: Písně viol
přidáno 11.06.2010 - 15:14
zajímavá myšlenka, konec je dobrej. Na začátku mi to připadalo paroubkovské - obyčejní lidé, asi proto, že jsem na tu větu tak alergická.To ale jindy :).Ten styl psaní mi nesedí, myšlenka je však hodně dobrá. Vodnářka ... ,-)
přidáno 30.05.2010 - 13:21
Moc krásný příběh ...Magie existuje, ať jí lidé věří nebo ne ...a dovolím si nesouhlasit, podle mne bude existovat stále ...přežije v lidech ...přežije jako Mystérium, jako pravda v nás ...

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Byli jsme Vodnáři : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Bídnice
Předchozí dílo autora : S trochou štěstí, jde i nemožné

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming