Na počest jednoho člověka, který je mi velmi blízký a trpí tou to nemocí...děkuji...
přidáno 15.05.2010
hodnoceno 3
čteno 1390(17)
posláno 0
Jen motýl, co mi z dlaně pije,
ví, že ta noc lampy zhasíná,
a snad dokud ho mráz nezabije,
když svlékám se roucha Evina,
ta touha co mé jizvy šije...
jak strom u silnice do Nikam,
můj zhoubný nádor neukryje,
a hádej, jak mu říkám,
dal jsem jména nemocničním dveří klikám,
za stěnou si jehly myje...
falešný, jak kostky, karty z kasína,
nevěří mi, tak proč jen pykám,
má bolest nebolí, jen do duše ryje,
děsí mě má vlastní nevina,
a dokud moje srdce bije..................
…..............to je..........................
…............rakovina..............
….................................
přidáno 28.10.2010 - 16:42
Na rakovinu mi umřela babička den, před mými 18mi narozeninami. Měla už třetí a svůj boj prohrála...obdivuji, jak přesně jsi vystihl ty pocity....Doufám, že to ten člověk četl, protože když jsem bábi tu báseň psala já, četla jsem ji až na pohřbu...
Velmi se mi tahle báseň líbí...
přidáno 05.09.2010 - 19:06
Děkuji...
přidáno 01.09.2010 - 15:37
Můj otec měl taky rakovinu. Tuším, že tě to nezajímá, ale chci tím říct, že rozumím nějaké té bolesti, co se nachází ve tvém srdci. Myslím, že pokud by si to dotyčný člověk přečetl, byl by rád.)

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Carcinoma : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Jantar (Amber)
Předchozí dílo autora : Wish

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming