24.04.2010 5 1579(20) 0 |
Přemýšlejme nad vyřčením některých slov a vykonáním některých činů, když za nás bude orodovat polovina vesmíru ...
Vítr šeptal: „Leží tam, bojím se bojím, že umře!“ Nikdo ho nechtěl poslouchat.
Slunce šeptalo: „Leží tam, život z těla uniká, bojím se bojím, že umře!“ Nikdo ho nechtěl poslouchat.
Hvězdy šeptaly: „Chladne už tělo, bojíme se bojíme, že umře!“ Nikdo je nechtěl poslouchat.
Až když šeptalo Srdce: „Nechci odejít, bojím se bojím, že umřu …“
Přišly víly, sudičky … opatrovatelky – Vánek, Paprsek, Severka a daly srdci druhou šanci. Srdci jež se pokoušel zachránit Vítr, Slunce a Hvězdy.
Vítr šeptal: „Leží tam, bojím se bojím, že umře!“ Nikdo ho nechtěl poslouchat.
Slunce šeptalo: „Leží tam, život z těla uniká, bojím se bojím, že umře!“ Nikdo ho nechtěl poslouchat.
Hvězdy šeptaly: „Chladne už tělo, bojíme se bojíme, že umře!“ Nikdo je nechtěl poslouchat.
Až když šeptalo Srdce: „Nechci odejít, bojím se bojím, že umřu …“
Přišly víly, sudičky … opatrovatelky – Vánek, Paprsek, Severka a daly srdci druhou šanci. Srdci jež se pokoušel zachránit Vítr, Slunce a Hvězdy.
Ze sbírky: Písně viol
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Šepoty : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : S trochou štěstí, jde i nemožné
Předchozí dílo autora : Hvězda