přidáno 10.04.2010
hodnoceno 7
čteno 1925(14)
posláno 0
Po chvilce jara se léto podzimem ohánělo
Seděl jsem tenkrát na břehu ,
Pár vloček se o místo do zimy ohlásilo
vnímal jsem tu vteřinu zavřenýma očima

mám rád chvíle uvnitř ticha, sny pak voní
není kam spěchat, touhy si jen plynou
mým světem kráčím, Aládyna zdravím
okamžiku jsme pány na zlomek času, to není málo

kolik tíže svých pravd světem nosíme
kam těžké okovy sebe strachu vláčíme
měsíc spí, slunce odešlo, nic neříkám
vím co se stane, vstávám, odcházím

... na hradby

ikonka sbírka Ze sbírky: Na potichu…
přidáno 06.02.2012 - 14:57
D_P
Zajimavy závěr ...
přidáno 25.07.2010 - 18:47
Tvá báseň se mi opravdu líbí, vyvolala ve mě jakousi nostalgii... ... vzpomínky které neumím nikam zařadit, pocity které neumím pojmenovat... Ve starém Římě, bych zdvihl palec nahoru... Přežil si kamaráde.
přidáno 11.04.2010 - 09:16
Nevím sice kdo byl Ibelin, a možná bez toho i dožiju, ale vím naprosto přesně , že celé dílko je položeno dokonale v atmosféře sezení na břehu..... něco o tom vím. Protože ta atmosféra plynoucí vody, co odnáší myšlenky..... je nezapomenutelná. (Kolikrát mi i ty pruty překáží ve výhledu.)
přidáno 10.04.2010 - 22:32
Kuře
Parádní prvé čtyři řádky.
přidáno 10.04.2010 - 22:23
každý den svádíme svou bitvu, ale tehdy Baron z Ibelinu - kovář Jeruzalem ubránil..
přidáno 10.04.2010 - 22:22
Lilien
miluji chvíle uvnitř ticha
přidáno 10.04.2010 - 22:01
A bojovali?

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Ibelin... : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : ... Gemini fattale !?!
Předchozí dílo autora : další rok...

» narozeniny
Traci [17], Ed.HaNy [14], Dany Lujs [14], Calime.CZ [13], Pavla358 [11], Verča Lazarú [2]
» řekli o sobě
Martin Patřičný řekl o (ne)známá_firma :
Před pár lety literatura přežila i svůj šílený nadbytek, těch, kdo píší, začalo být víc, než těch kdo čtou…ale – došlo k něčemu jinému: Tak dlouho se čekalo, že knihu zlikviduje televize, že knihy a čtení změní čtečky a audioknihy, o internetu nemluvě. Ale njestalo se to. Co se stalo doopravdy? Proměna je v tom, že vyhrály ženy. A vůbec nejde a nešlo o nějaké zápolení či o vítězství. Prostě jen daleko víc žen než mužů kupuje knihy, daleko víc žen čte a dnes myslím že i víc žen píše. Ženy zkrátka převzaly žezlo i otěže literatury a muži se sami odsunuli na vedlejší kolej, mimo mísu. Co všechno se muselo stát a stalo se od těch časů, kdy muži psali skoro všechny knihy a stvořili i všechny ženské postavy, o tom mám pár poznámek pod článkem. Literatura, královna kniha, byla vždycky něčím a nějak „ohrožená“. Teď tedy odkládá brnění a obléká košilku a sukni. Proměna literatury začíná. Co přinese, bůh suď. Nebo spíš bohyně?
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2025 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming