 30.03.2010 0 1251(6) 0 |
Jen po kotníky v peřejích,
po kotníky a palce,
tmavý proud vod mě strhává
držím se, avšak krátce.
Tak krátce, jak jen mohla jsem
a krátce jen zas budu,
doufat, že vítr z průvanu
odnese z mého studu.
Ze studu kousek, že si vezme
ať žár slunce ho spálí,
popel rozpráší daleko -
ten vítr nenadálý.
Ten vítr, co mě omotal
do nepevných svých smyček,
co v peřejích mě vykoupal,
co naučil mě mlčet.
A chladná on mi do ucha,
foukal v ty chvíle slova,
o tom, že i když ustane,
nazítří přijde znova.
po kotníky a palce,
tmavý proud vod mě strhává
držím se, avšak krátce.
Tak krátce, jak jen mohla jsem
a krátce jen zas budu,
doufat, že vítr z průvanu
odnese z mého studu.
Ze studu kousek, že si vezme
ať žár slunce ho spálí,
popel rozpráší daleko -
ten vítr nenadálý.
Ten vítr, co mě omotal
do nepevných svých smyček,
co v peřejích mě vykoupal,
co naučil mě mlčet.
A chladná on mi do ucha,
foukal v ty chvíle slova,
o tom, že i když ustane,
nazítří přijde znova.
Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Po bradu. : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Praha
Předchozí dílo autora : Jen odpoledne.
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» řekli o sobě
ScarLiam řekl o Mája S. :Zdá se být milá neznám ji Zdá se být krásna mnou neviděna nikdy Stydlivá ... Usuzuji z vykání Stále čtu díla její Neustále zde žije Dále se mění Vidím v ní umělce Její um nikdy nevypění.
