|
Jsem nic, jsem nikdo, ale přezto Tvoje.
 24.03.2010 1 1357(9) 0 |
Mám spoustu snů,
velký sny,
který pro mě znamenaj celej svět.
Víš...
Doufám, že mě jednou budeš mít stejně rád tak jako Jí.
A já už po nocích nebudu mít vlhý oči.
Nikdy nebudeš můj, ale ja Ti dám vždycky sebe, když budeš chtít.
Svoje lásky oslovuju Tvým jménem
a strašně to bolí.
Fňukám jak malá holka
a do zdí křičim Tvý jméno.
Nevím co je to cítit,
ale když jsi u mě klepou se mi nohy
a chce se mi brečet
už jen proto že nejsem Tvoje.
Tvoje pohádková...
Pamatuješ? Když jsi mě tak oslovoval
a mě žářily oči štěstím.
Jsi moje slabina
ta která mě ničí
snad to tak má bejt.
A snad to mám za to,
jak obližuju jiným klukům.
Nenechávej mě spát samotnou
a směj se mi když brečím
a říkám že Tě miluju.
Rozdala bych se pro Tvuj úsměv
a už se sama sobě směju
jak jsem ubohá
a nabízím se na špinavých rozích.
Potřebuju dotyk,
při kterým si Tě představuju.
Ne tohle vubec neni o Nás,
ani o Tobě.
Tohle je jen o mě...
A srdci, z kterýho se stává šlapka.
Nikdy jsem nechtěla být Tvou víkendovou milenkou,
ale mám snad na vybranou?
velký sny,
který pro mě znamenaj celej svět.
Víš...
Doufám, že mě jednou budeš mít stejně rád tak jako Jí.
A já už po nocích nebudu mít vlhý oči.
Nikdy nebudeš můj, ale ja Ti dám vždycky sebe, když budeš chtít.
Svoje lásky oslovuju Tvým jménem
a strašně to bolí.
Fňukám jak malá holka
a do zdí křičim Tvý jméno.
Nevím co je to cítit,
ale když jsi u mě klepou se mi nohy
a chce se mi brečet
už jen proto že nejsem Tvoje.
Tvoje pohádková...
Pamatuješ? Když jsi mě tak oslovoval
a mě žářily oči štěstím.
Jsi moje slabina
ta která mě ničí
snad to tak má bejt.
A snad to mám za to,
jak obližuju jiným klukům.
Nenechávej mě spát samotnou
a směj se mi když brečím
a říkám že Tě miluju.
Rozdala bych se pro Tvuj úsměv
a už se sama sobě směju
jak jsem ubohá
a nabízím se na špinavých rozích.
Potřebuju dotyk,
při kterým si Tě představuju.
Ne tohle vubec neni o Nás,
ani o Tobě.
Tohle je jen o mě...
A srdci, z kterýho se stává šlapka.
Nikdy jsem nechtěla být Tvou víkendovou milenkou,
ale mám snad na vybranou?
25.04.2010 - 23:03Ochotná dát vše, neochotem přijmout cokoli ...nebo možná jen zrníčko ... které Ti dává naději, že to jednou možná snad ...bude jinak ...pokud je to tak, pak Ti moc dobře rozumím ... zajímavé dílko ...fakt ...
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Lámeš zlomené srdce. : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Milenky.
Předchozí dílo autora : Bezejmená.
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Traci [17], Ed.HaNy [14], Dany Lujs [14], Calime.CZ [13], Pavla358 [11], Verča Lazarú [2]» řekli o sobě
Martin Patřičný řekl o (ne)známá_firma :Před pár lety literatura přežila i svůj šílený nadbytek, těch, kdo píší, začalo být víc, než těch kdo čtou…ale – došlo k něčemu jinému: Tak dlouho se čekalo, že knihu zlikviduje televize, že knihy a čtení změní čtečky a audioknihy, o internetu nemluvě. Ale njestalo se to. Co se stalo doopravdy? Proměna je v tom, že vyhrály ženy. A vůbec nejde a nešlo o nějaké zápolení či o vítězství. Prostě jen daleko víc žen než mužů kupuje knihy, daleko víc žen čte a dnes myslím že i víc žen píše. Ženy zkrátka převzaly žezlo i otěže literatury a muži se sami odsunuli na vedlejší kolej, mimo mísu. Co všechno se muselo stát a stalo se od těch časů, kdy muži psali skoro všechny knihy a stvořili i všechny ženské postavy, o tom mám pár poznámek pod článkem. Literatura, královna kniha, byla vždycky něčím a nějak „ohrožená“. Teď tedy odkládá brnění a obléká košilku a sukni. Proměna literatury začíná. Co přinese, bůh suď. Nebo spíš bohyně?
