anotace: přemýšlel jsem dlouze, zda-li to sem dát nebo ne. Je přeci sprostou krádeží kousku atmosféry vydávat za svoje verše, co si mě vybrali za jejich bránu do světa. Je ale také pravdou, že samotné verše se mohou dotknout jenom básníků, lidí co dokáží překládat vítr a zář do lidské řeči. A že básníci jsou zavázáni nejen sobě, ale i okruhu jejich čtenářů, nenechávat si to nejlepší pro sebe. Tím pádem jsem byl nucen vyžší vůli, nebo chcete-li snad silou denního snění, umístit sem i tuto pasáž myšlení vesmíru, co jsem ji zrovna vešel do cesty.
přidáno 25.02.2010
hodnoceno 1
čteno 1182(15)
posláno 0
Když kráčíš s lehkostí vánku
z těch 15 mramotů na molu komedie
vim že jsi Ta, co inspirací pro infúzi
ty jsi má poezie

když s letmým úsměvem
obuta do múz kožených řekneš
tak ahoj, cítíš tu strofu ve vzduchu
tu slabost vůle nás, vymřelých jinochů

snad není na stalo a snad jen scéna z mraků
kde v konci nesmělí slabost svou přemohou
určím si cíl a zítra řeknu ti,
směj se jen na mě, jsi mojí nadějí
přidáno 18.01.2011 - 15:26
moc pěkný...líbí se mi

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Píseň pro kofeinovou vílu : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : květinová paranoia
Předchozí dílo autora : Smutný pár jsme my dva

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming