hnus a krása k sobě mají zatraceně blízko, až splývají...
přidáno 17.02.2010
hodnoceno 5
čteno 1611(19)
posláno 0
podivným ránem pluje si
podivný město bez lidí
kdo nechce vidět nevidí
kdo nechce slyšet - zavěsí

pluje mračnem chladným
mrazí mne když jím procházím
nejde mi do něj vstát
v tom chladu však nemůžu spát

síla vůle je mrtvá
vzbudily se jen pocity
v mý hlavě jsou dva světy
jen ráno je mysl svá
přidáno 18.02.2010 - 17:31
no já tu báseň právě taky moc nechápu...naskákalo mi to do hlavy cestou do školy
přidáno 18.02.2010 - 16:47
kdo nechce vidět nevidí
kdo nechce slyšet - zavěsí

parádní ! ,)
přidáno 17.02.2010 - 23:58
Nakonec jsem báseň nejspíš pochopil, ale dalo mi to práci. Druhá sloka je nejspíš paradoxně důležitá, i když se mi nejprve vůbec nelíbila. Nejde to přečíst jednou a vědět. Tahle báseň se musela trochu rozebrat a složit. Na první pohled se zdála kýčovitou, na druhý je to trochu filozofie a tý mám teď ve škole pokrk, takže se budu snažit na to při hodnocení nebrat ohled. Myslím, že je to zajímavý počin.
přidáno 17.02.2010 - 23:49
První sloka je výborná, pak to šlo s kvalitou trochu dolu... Ale zaujala mě.
přidáno 17.02.2010 - 21:27
skvělý, Jakube! je to oproštěný o takový ty archaický postupy, a zrovna tohle téma "pocitů a města" mám ke všemu moc rád. 100!

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Ráno : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : 17
Předchozí dílo autora : S(nowwhite)

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming