přidáno 29.01.2010
hodnoceno 3
čteno 1603(13)
posláno 0
lidi nechodej se sklopenou hlavou
jen koukaj kam slapou
ja koukam taky
obcas si slapnu na jeden za svejch snu


znam rany do slabin
nevnimam cas
obcas tleskam
nekdy padam do nekam


svadej me vlastne muzy
sou skoro jak zivy
du dal
nemam zadnou druhou tvar


kour z cigarety se ztraci
spolu s tebou
porad ho citim
potrebuju


neuhejbej
pred mym pohldem

(zadnej pohled
totiz neni)


nicej me city k tobe
proto znicim ja je

(a az budu priste tancovat
ty uz se koukat nebudes)

ty kroky bolej
a pritom hojej otevreny rany
a stary jizvy






chci jen zit
tak proc je moji podminkou umirat


(pomalu zapominam
jaky je nekomu duverovat)





verim jen sobe
přidáno 10.09.2014 - 12:01
Au.

věřím jen sobě - to máš ešte dobré, ja neverím ani sebe, ak tak minimálne. Hlavu hore. Pozeraj pred seba.
přidáno 09.02.2010 - 15:48
znam rany do slabin


to je zajimavej radek....

celkove se mi to zda jako tezka basen...a libi se mi,protoze je tvoje..neco jako zaruka, ze to bude muj styl..
přidáno 01.02.2010 - 21:26
je to tezky. hodne tezky. duverovat.
taky mi to nejde.
poem je silna. a hodne se mi libi. hodne.
*

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
da n c e ha l l . : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : " i'll be your sunshine, you can be mine"
Předchozí dílo autora : hrozne dlouho neprselo

» narozeniny
Duše zmítaná bouří reality [17], Asinar van Martinaq [17], Burak [12], Therésia [12], Erma [11], ŠoDO [7]
» řekli o sobě
shane řekl o Severka :
Má šťastná hvězdička, která mne svými krásnými básněmi inspirovala k mnohým hříškům. Díky úspěšnému starosvatění naší skvělé kámošky a básnířky prostějanka se známe ještě z dob, kdy nám bylo oběma krásných sedmnáct / jí jednou, mně hned třikrát!/. To je věk, kdy se člověk rád nadchne pro všechno krásné, ještě neumí skrývat své pravé city a nemá daleko pro velká slova! A když pak narazí na někoho podobného, je to paráda a skvělý odvaz! Milá Lenko! I já si vážím Tvého upřímného přátelství, které, jak se zdá, přežilo i zkoušku dospělosti, o čemž svědčí i to, že jsem jedním z VIP, kterým jsi tu postavila pomníček z milých slůvek. Je pravdou, že jsme se už dlouho nikde nepotkali a třeba ani ještě dlouho nepotkáme, ale když je mi smutno, kouknu na nebe a vzpomenu si, že jedna hvězdička tam kdysi svítila jen pro mne, že mne někdo zval svým milým sluníčkem a otvíral mi srdce dokořán, aniž by mne znal jinak než z těchto stránek. Bylo moc milé si číst podobné věci i kdyby to byl jen milosrdný klam...;oX
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming