|
Zrovna jsem četla jednu část v knížce a napadlo mě tohle. Vztahuje se to k ději... přímo i nepřímo.
 19.12.2009 0 1563(7) 0 |
Ztratit a zapomenout,
to však nelze více,
je tak těžké předstírat,
bolestí dusí se mé plíce
- i srdce.
S tvou rukou v té mé,
vzpomínám na ty krásné chvíle,
dívám se na tvou klidnou tvář,
vím, že jsi daleko - více jak míle.
Ať probudíš se tiše prosím,
rdousím v sobě pláč i vzlyky,
nejradši bych pro tebe zemřel
pro tebe
a tyhle okamžiky.
to však nelze více,
je tak těžké předstírat,
bolestí dusí se mé plíce
- i srdce.
S tvou rukou v té mé,
vzpomínám na ty krásné chvíle,
dívám se na tvou klidnou tvář,
vím, že jsi daleko - více jak míle.
Ať probudíš se tiše prosím,
rdousím v sobě pláč i vzlyky,
nejradši bych pro tebe zemřel
pro tebe
a tyhle okamžiky.
Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Tyhle okamžiky : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Facebook, nápad za miliardy
Předchozí dílo autora : Malá prodavačka zápalek
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Traci [17], Ed.HaNy [14], Dany Lujs [14], Calime.CZ [13], Pavla358 [11], Verča Lazarú [2]» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)
