o boji v duši
28.11.2009 0 1366(20) 0 |
Navlékám korálky okamžiků
vylovené z černé tuše;
lítý boj propuká v mžiku
za hradbami duše
stavěnými ze střípků ohleduplnosti,
soucitu a lítosti,
nejsou ty hradby však silné dosti,
kapky zmaru propustí,
snažím se chytit, co v okolí teče,
však zbývají snad už jen zbytky sil,
do nitra bodají kopí a meče,
bláhový ten, kdo o vítězství snil;
jak zbavit se té tíhy, co drtí –
utopit v bolesti, vyplavit krví;
umírám životem, přežívám smrtí,
nikdo nepochopí, nikdo neví.
vylovené z černé tuše;
lítý boj propuká v mžiku
za hradbami duše
stavěnými ze střípků ohleduplnosti,
soucitu a lítosti,
nejsou ty hradby však silné dosti,
kapky zmaru propustí,
snažím se chytit, co v okolí teče,
však zbývají snad už jen zbytky sil,
do nitra bodají kopí a meče,
bláhový ten, kdo o vítězství snil;
jak zbavit se té tíhy, co drtí –
utopit v bolesti, vyplavit krví;
umírám životem, přežívám smrtí,
nikdo nepochopí, nikdo neví.
Ze sbírky: Myšlenky v dáli
Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Duše zmítaná bouří reality [17], Asinar van Martinaq [17], Burak [12], Therésia [12], Erma [11], ŠoDO [7]» řekli o sobě
shane řekl o Nikytu :Milá, temperamentní a okouzlující dívka, se kterou se dá bavit prakticky o všem. Má rozsáhlé zájmy i všestranné znalosti a obdivuhodnou inteligenci. Skvěle veršuje česky i anglicky a nemá problém s plynulým přechodem mezi těmito jazyky. Svého času mne poctila svým přátelstvím i důvěrou a zahrnula mne spoustou informací i veselých historek. Náš kontakt spíš připomínal running commentary! Byl jsem rádcem, důvěrníkem, arbitrem ve věcech života i prvním kritikem některých dílek. Někdy jsem se dost zapotil, protože mé znalosti mají díry a mé IQ , ač slušné, na Menzu nestačí... Milá Veroniko! Nevím, kdy a kde se zas potkáme, ale chci Ti poděkovat za všechny ty krásné chvilky tady s Tebou. Bavily mne veselé historky ze života psích slečen i z Tvého vlastního, nutila jsi mne přemýšlet o věcech, které by mne jinak míjely a řešit to, nač bych si jindy netroufal. Bylas má múza i inspirace, Tvá důvěra mne těšila i zavazovala. Well, přečetl jsem si s údivem, cos tu o mně prohlásila a na chvilku jsem ztratil řeč! Snad právě jen Tvá nepřítomnost v kritickém okamžiku zabránila globální katastrofě...;o)))))))))))))))
))))))))))))))))))))))))))))))