Za oknem

V tom jase za oknem, kdo jsi a zdali znám tě?
Jsi příběh snad co potkat smím, jeden z mála,
ztrnulý úsměv krále na vybrané kartě
co esem srdcovým přebít bych si přála

Jsi strážce tajných snů, kdes na ztracené vartě,
vyhaslý vášně krb jak vzpomínkami sálá,
jen výkřik o lásce, vyšitý na standartě
jen výkřik, jež ozvěna vrací neustálá?


Polibek sladké vůně moku, tak tě znám,
z čelenky sevření vypadlý drahokam
jas úsvitu, co již k temnotám se kloní,

tak zvolna přibliž se, jen zvolna, nespěchám
ač černě oděna, v účesu dvorních dam,
svých tužeb šmouhy kreslívám na zaclony