 31.10.2009 1 1383(9) 0 |
verše
smrti, lásky a nicoty
Lauře
co vzala mi pocity
tchoře
že říká mi věty
bouře
že vzala mou duši do ruky
moudře
že směje se když vidí
moře
že má jen sebe, v duchu
záře
že má mě ráda živým, mladým
pláče
já ji nevidím, neslyším a nevím
krásně
usmívá se když tabáku dým
stoupá
když její sny vypráví
kamaráde
když o ní čtu co si píše
tajemné
jsou sova a ona ví že
jediná
smrti, lásky a nicoty
Lauře
co vzala mi pocity
tchoře
že říká mi věty
bouře
že vzala mou duši do ruky
moudře
že směje se když vidí
moře
že má jen sebe, v duchu
záře
že má mě ráda živým, mladým
pláče
já ji nevidím, neslyším a nevím
krásně
usmívá se když tabáku dým
stoupá
když její sny vypráví
kamaráde
když o ní čtu co si píše
tajemné
jsou sova a ona ví že
jediná
31.10.2009 - 19:22Ta forma a verše se mi moc nelíbí. Ale nevím proč, v hlavě mi to znělo jako šepot a pak ty obrazy vyvolaly pěkný dojem. Bohužel si myslím, že to tak však budu vidět jenom já.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
kult Laureánský : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : drop-in
Předchozí dílo autora : padám a nevím kde se zastavím
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Traci [17], Ed.HaNy [14], Dany Lujs [14], Calime.CZ [13], Pavla358 [11], Verča Lazarú [2]» řekli o sobě
casa.de.locos řekla o mechanická okurka :jeho mimoděk rebelující a hrozně bezprostřední poezie mě prostě baví, i když s pomeranči toho asi moc společného nemá
