|
pokaždé jiná..
 14.10.2009 2 1630(10) 0 |
Omámená, třpyt, její oči.
Oceán ve hvězdách, šplouchá.
Svobodou spoutána, jen smích
Deštěm spletená, sténá touha.
Neobyčejná, lesk, její rty.
Kolem světa na tři kroky.
Pole máku, vítr bičuje.
Slunce zahanbeno je,roky.
Okouzlující, lehkost bytí.
Marnivost měsíčních květů.
Ohraný vodopád citů.
Pět písmenek spáchalo větu.
Nespoutaná, tlukot srdce.
Hodiny bijí uspěchaná.
Závoj štastných vzpomínek, hlad.
Cesta do nebe,sklem sypaná.
Nestoudná, hluchota rukou.
Pouště tajou, led se červená.
Mosty kvetou do nebeských bran.
Láska je Tvá neznámá, proměná.
Oceán ve hvězdách, šplouchá.
Svobodou spoutána, jen smích
Deštěm spletená, sténá touha.
Neobyčejná, lesk, její rty.
Kolem světa na tři kroky.
Pole máku, vítr bičuje.
Slunce zahanbeno je,roky.
Okouzlující, lehkost bytí.
Marnivost měsíčních květů.
Ohraný vodopád citů.
Pět písmenek spáchalo větu.
Nespoutaná, tlukot srdce.
Hodiny bijí uspěchaná.
Závoj štastných vzpomínek, hlad.
Cesta do nebe,sklem sypaná.
Nestoudná, hluchota rukou.
Pouště tajou, led se červená.
Mosty kvetou do nebeských bran.
Láska je Tvá neznámá, proměná.
17.10.2009 - 11:20moc me to neoslovuje... ale to je celkovy stylem psani... posledni sloka je ale docela fajn
16.10.2009 - 20:27Hanička
fakt hodně chválím, je super...
Okouzlující, lehkost bytí.
Marnivost měsíčních květů.
Ohraný vodopád citů.
Pět písmenek spáchalo větu.
tohle se mi líbilo nejvíc..
Okouzlující, lehkost bytí.
Marnivost měsíčních květů.
Ohraný vodopád citů.
Pět písmenek spáchalo větu.
tohle se mi líbilo nejvíc..
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
V mých očích.. : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Předchozí dílo autora : Mizérie..
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Traci [17], Ed.HaNy [14], Dany Lujs [14], Calime.CZ [13], Pavla358 [11], Verča Lazarú [2]» řekli o sobě
NoWiš řekl o dvakredencedekadence :Jednou mi hasila obličej, když jsem se popálil. Dodnes mi tam nerostou vousy. Prý to pak chutnalo jako karamel. Jednou mě popálila. Rusalka bez rybníčku, bolavá duše, námět na mý nejkrásnější básně. Kupodivu pořád šťastná, i když byste to do ní neřekli. Bolavá a šťastná. Jako odřený koleno v létě. Mám tě rád. Koleno, poleno.
