|
Táto báseň bola písaná viac ako kritika než umelecké dielo.
Je to zamyslenie sa nad zabednenosťou dnešnej spoločnosti.
 27.08.2009 3 1867(15) 0 |
Plavím sa životom
a sledujem ľudí.
Sám seba sa pýtam
kto vo tme blúdi.
Otázky...
Kto si ich kladie ?
Kam dnes vietor
človeka vanie ?
Nenachádzam slov ...
Vidím ťa !
Áno, si to ty.
vo vlastnej špine
v reťaziach zavretý.
Si ako sarkofág.
Zvonka si pozlatený.
A vo vnútri ?
Poviazaná mŕtvola.
Smeješ sa z mojich slov...
"Chcem sa len baviť.
Všetko čo je možné
v tomto svete zažiť.
Hlavne nemyslieť."
a sledujem ľudí.
Sám seba sa pýtam
kto vo tme blúdi.
Otázky...
Kto si ich kladie ?
Kam dnes vietor
človeka vanie ?
Nenachádzam slov ...
Vidím ťa !
Áno, si to ty.
vo vlastnej špine
v reťaziach zavretý.
Si ako sarkofág.
Zvonka si pozlatený.
A vo vnútri ?
Poviazaná mŕtvola.
Smeješ sa z mojich slov...
"Chcem sa len baviť.
Všetko čo je možné
v tomto svete zažiť.
Hlavne nemyslieť."
Ze sbírky: Človek
14.05.2011 - 20:03Připojuji se k předřečníkovi.
Báseň vyjadřuje, co též silně s nelibostí vnímám - klouzat po povrchu a hlavně nemyslet. Zdá se to být mottem naší současnosti. Naštěstí nejsou všichni takoví. Ale příliš často mám dojem, že těch klouzajících je víc.
Báseň vyjadřuje, co též silně s nelibostí vnímám - klouzat po povrchu a hlavně nemyslet. Zdá se to být mottem naší současnosti. Naštěstí nejsou všichni takoví. Ale příliš často mám dojem, že těch klouzajících je víc.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Tma : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Dvanásť mesiačikov
Předchozí dílo autora : Duševná porucha
