hloupý piedestál

autor valemart
přidáno 02.08.2009
kategorie básně/přátelství
hodnoceno 4
čteno 1298(8)
posláno 0
jsem člověk, jsem poet, jsem svůj
sedím na hraně, někdy na hanbě
slyšel jsem chorál i ódu na sebe
kolik zbývá živote z tvého břemene

mám víc než má jiný
mám víc než mi přísluší
mám víc než mohu unést
mám víc než sám jsem

je večer, jen klavír zní
pár tonů znám, pár si domyslím,
pár vět tu mám, pár dalších promýšlím
jsem tu dál a na pole bitevní se vkrádám

jsem člověk a jako takový sobě propadám
jsem muž a lásku prý hledám
jsem lovec jež s city neplýtvá
jdu a jsem opět zván, jen jsem sám...

ikonka sbírka Ze sbírky: Povídání s Vesmírem
přidáno 02.08.2009 - 23:49
valemart
a sebe sobě dáváme na odiv...
přidáno 02.08.2009 - 22:55
Španěl
Já si myslim kamaráde, že prorokem může být každý, ale kámen úrazu je v tom, že mnohdy vidíme jen to co chceme vidět a né to co by jsme opravdu vidět měli...Vždyť to sám znáš...Cestu známe, ale rádi chodíme obklikou.:-)
přidáno 02.08.2009 - 22:21
valemart
..kdo z nás je Prorokem...? jen fantazie je měřítkem.. ;-)
přidáno 02.08.2009 - 20:15
Španěl
Báseň se mi líbí kamaráde, je moc hezká, ale její třetí a čtvrtá část = fantazie:-)

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
hloupý piedestál : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : ...chvíle s Tebou, Ráchel...
Předchozí dílo autora : pur qua ...

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming