přidáno 30.07.2009
hodnoceno 3
čteno 1611(9)
posláno 0
Zastav se na chvíli,
než půjdeš spát
a řekni mi upřímně:
,,Čeho se nejvíce tvoje duše leká?"
Vždyť živíš ji jen přežitky
iluzí a klamem tohoto světa.

Ty myslíš, že tě nemám rád
a raduji se
z tvého začarovaného kruhu.
Pak věř, že častokrát modlím se
aby má křídla dovedla tě domů.

Nejsem jen nadějí pro tvůj svět,
jsem naděje pro celou zemi.
Vyšší síla mě stvořila,
pro lásku, světlo a pochopení.

Máš v sobě nádhernou studnici poznání,
kterou nedá ti žádná kniha.
Každý člověk má příběh svůj,
který za mnoho knih vydá.

Tak pochop jen,
jsem stále ten,
který se v mysli tvé mění.
Ty snažíš se věřit mě,
já uvěřil tobě...
Že jednoho dne prožijem
společné léto v nebi.
přidáno 14.11.2013 - 19:55
Krásná :-)
přidáno 21.04.2012 - 18:54
Jo.
přidáno 12.05.2010 - 22:39
příjemné pohlazení z Húry..

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Hlas anděla : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Očima dítěte
Předchozí dílo autora : Maminčiny putovní tábory

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming