30.07.2009 3 1611(9) 0 |
Zastav se na chvíli,
než půjdeš spát
a řekni mi upřímně:
,,Čeho se nejvíce tvoje duše leká?"
Vždyť živíš ji jen přežitky
iluzí a klamem tohoto světa.
Ty myslíš, že tě nemám rád
a raduji se
z tvého začarovaného kruhu.
Pak věř, že častokrát modlím se
aby má křídla dovedla tě domů.
Nejsem jen nadějí pro tvůj svět,
jsem naděje pro celou zemi.
Vyšší síla mě stvořila,
pro lásku, světlo a pochopení.
Máš v sobě nádhernou studnici poznání,
kterou nedá ti žádná kniha.
Každý člověk má příběh svůj,
který za mnoho knih vydá.
Tak pochop jen,
jsem stále ten,
který se v mysli tvé mění.
Ty snažíš se věřit mě,
já uvěřil tobě...
Že jednoho dne prožijem
společné léto v nebi.
než půjdeš spát
a řekni mi upřímně:
,,Čeho se nejvíce tvoje duše leká?"
Vždyť živíš ji jen přežitky
iluzí a klamem tohoto světa.
Ty myslíš, že tě nemám rád
a raduji se
z tvého začarovaného kruhu.
Pak věř, že častokrát modlím se
aby má křídla dovedla tě domů.
Nejsem jen nadějí pro tvůj svět,
jsem naděje pro celou zemi.
Vyšší síla mě stvořila,
pro lásku, světlo a pochopení.
Máš v sobě nádhernou studnici poznání,
kterou nedá ti žádná kniha.
Každý člověk má příběh svůj,
který za mnoho knih vydá.
Tak pochop jen,
jsem stále ten,
který se v mysli tvé mění.
Ty snažíš se věřit mě,
já uvěřil tobě...
Že jednoho dne prožijem
společné léto v nebi.
Hlas anděla : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Očima dítěte
Předchozí dílo autora : Maminčiny putovní tábory