přidáno 18.06.2009
hodnoceno 2
čteno 1483(14)
posláno 0
Ve slávě světa
jsem dcerou dvou dob,
hypnotizovaná sluncem,
plodem myšlenek
s totožným cílem
a řinčící zdí.
Vyhlížím nedotknutelný
zakrnělý čas
a slyším jen žalozpěv
se lstivým , chladným akcentem..

Smíme snad zabít naše předky dvakrát,
bloudit očarovanou vteřinou
v dávno obnošeném šatě?

..či vzpomene si mysl
opožděným echem,
jak nerozbít si hlavu
o cizáckou autoritu
a vonět,
jak má náš květ..
přidáno 21.06.2009 - 14:31
Když jsem jí četl vzpomněl jsem si na Morrisona z The Doors a jeho sbírku Divočina...(vřele doporučuji)

Musel jsem si jí však přečíst 3x, abych alespoň něco pochopil... Kdybys měla čas, byl bych rád za rozbor, jsem zvědav, kde se moje představy ztotožňovaly s původním záměrem

Opravdu se mi líbí, jak obsah, tak forma nemám co vytknout...
přidáno 20.06.2009 - 06:34
... vyhýbám se cizáckým autoritám,
ty se ale nevyhýbají mně...

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Dcera dvou dob : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Salon úsměvů
Předchozí dílo autora : Zlomek dluhu

» narozeniny
Traci [17], Ed.HaNy [14], Dany Lujs [14], Calime.CZ [13], Pavla358 [11], Verča Lazarú [2]
» řekli o sobě
Sokolička řekla o Adrianne Nesser :
Pro mě hodně zvláštní a silná slečna... Její básničky mě vždycky něčím dostanou a proto je ráda čtu. Adrianne, jsem ráda, že jsem ti mohla trochu nakouknout do duše, buď přesně taková, jaká chceš bejt! (Protože to jsi ty...)
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2025 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming