Příště zamávám!

…tam v dálce, v cizokrajích,bez bolestí a smutků,

s lékařským potvrzením : „Negativní na lásku“…

Obviněna z hlouposti,
chytám do pruhovanýho lampiónu,
třicet pět citoslovcí pro štěstí,
můry kolem krouží jako sokolové,
s obsedantní touhou zničit
tenhle předimenzovanej svět.

Za řekou, ve smrkovým lese,
rostou papírový růže,
až jednou zapomenu
na skoro neonový mámení,
popluju proti proudu
pro jejich modrej odstín.

K ránu mi bude zima,
to já dobře vím,
paví křídla nikdy moc nehřejou,
těch deset modrejch očí
ale zatraceně skvěle chápe.