Dotkni se hvězd

Objímá mě mlha, kam dál? Šero a svit. Mlha a ticho. Já.
Můj vnitřní svět se tak trochu zhroutil, té noci, když mi zhasla všechna světla na nebi. Už jsi viděl tak prázdně černé nebe? Je v mých očích a v mých slovech, což nevidíš? Což neslyšíš? Nikdo neslyší. Protože nikdo neposlouchá. Nikdo nechce poslouchat. Lidé jsou někdy tak ohavní.
Jak je krásné někoho držet za ruku. Je to tak prosté. Je tak prosté přehlížet okolí, když máte oči jen pro jednoho. Tak prosté a tak snadné. Jenomže láska nespočívá v prostých věcech. Láska je jako vážná nemoc, kterou je třeba léčit. A vakcína, to je pouze procitnutí ze sna, prohlédnutí, uvědomění. Láska vlastně není. Ve vesmíru je jen tolerance.
Slunce svítí na nás všechny stejně. To je jedna základní pravda. Druhá je, že velmi snadno zrazujeme. Je to tak snadné. Být nevěrný je vlastně ještě horší než krást. Ukradni člověku věc, druhý den si ji koupí znovu. Zraď člověka, ponese si s sebou tvou zradu po celý život někde v duši. Ne, občas možná opravdu slunce nesvítí na všechny stejně...
Vždycky jsem si myslela, že existuje vyšší moc. Byla to lež. Kdyby existovala, určitě bych tu dnes neseděla – na louce pod tíživě černým nebem a mé oči by nevyschly z té temné nádhery. Vždycky jsem doufala, že dotknout se hvězd je stejně tak snadné jako sfouknout svíčku.
Není.
Objímá mě mlha, kam dál?
Je vůbec něco jako bezbřehá bezmocnost? Vyčerpání z života. Cítili jste se někdy tak moc vyčerpaní? Tak vycucnutí a vysátí, že jste nemohli udělat ani krok kupředu? Není to hezké, vůbec ne. To jste jako marioneta na prázdném jevišti, kterou někdo pohybuje, tahá za provázky a ona se musí chtě nechtě smát a skákat do výšky, i když jí je do breku. A to vůbec není hezké.
Je rozdíl mezi mnou a tebou. Jsou rozdíly mezi dnem a nocí. Jsou rozdíly mezi nicotou a euforií. Ale jsou rozdíly i v přetvářkách?
Prosím, sundej si tu masku, aspoň na malou chvíli. Zkus se se mnou dotknout těch malých korálků na černém závěsu, který nám zakryl slunce. Hvězdy jsou studené a soudí nás.
Soudí mě i tebe.
Oba dva stejně.
Ale co jsou ty naše hvězdy vlastně zač?