* Havran nad hřbitovem *

Nikytu: Naděje se, Niky, zbavíš raz dva, ale víry, že ještě žije a takové té bláznivé touhy, těch už tak snadno ne!:-)))

Jen nedovolí jít dál, i když je marné věřit dál... Jsme rozděleni časem i prostorem... Na lásku znám jediný lék, jen mít to štěstí a potkat ho - někoho jiného! V to já věřím, ale nezapřu v sobě tu víru, o které tu píšu. Láska neumírá, jen se utiší, ale zanechá stopy, které nikdy nezmizí... A je jedno, jestli byla opětovaná nebo ne... A já doufám, že jednou to štěstí mít konečně budu.

s nadějí se žije klidněji...

'krá' 'krá'

slyším ho jak si prozpevuje v oblacích