přidáno 14.04.2009
hodnoceno 4
čteno 1223(17)
posláno 0
brodil jsem se
v močálech beznaděje,
žádné nápomocné
stéblo poblíž mne

strašidelné grimasy
stařičkých vrb svírali
mé ztracené srdce,
natisíckrát proklet
v lásce,
nořil jsem se v
bahně níž a níž,

oči a prsty
zůstaly nakonec než
černé mraky
bránu uzavřeli a

srdce na hladině
zůstalo samotné...
přidáno 23.08.2009 - 11:15
co?
přidáno 07.08.2009 - 12:39
grimasy
.... svírali a mraky
bránu uzavřeli / !!/
... jinak pěkné ,-)
přidáno 14.04.2009 - 16:32
samotnému srdci je smutno :-(
přidáno 14.04.2009 - 08:44
alespoň že srdce ještě dýchá, ještě je naděje...

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
močály beznaděje : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : můj otec
Předchozí dílo autora : ta chvíle s Tebou

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming