|
taky cítíte to jaro v kostech? :)
 10.03.2009 8 2243(36) 0 |
déšť v ocúnech
podzim sází
a březen v dálce
pase bledule
včera
udušené blátem
vodnatý potok
loďku vratkou
dávno ke dnu stáh
střevíček snil
tanec poslední
v kamení
podzim sází
a březen v dálce
pase bledule
včera
udušené blátem
vodnatý potok
loďku vratkou
dávno ke dnu stáh
střevíček snil
tanec poslední
v kamení
Ze sbírky: Náhlosti, třeba i z přírody
18.03.2009 - 14:15Jestli jsem to pochopil, spoustu lidí rádo páchá sebevraždy: skáče do ledové
řeky, spáchá harakiri, nechá se zabít vrahem.
řeky, spáchá harakiri, nechá se zabít vrahem.
11.03.2009 - 17:58Já a volný verš, to je celkem tradice :D... ale poslední dobou mě napadaly jen veršované blbiny, takže tak :)
11.03.2009 - 16:56Ty a volný verš? Nezvyklé.:o) Ale velmi pěkné a uvěřitelné. Mám z ní jarní náladu (i když venku je zima a radši bych si dala horký čaj.):o)
11.03.2009 - 08:16a zase napad další sníh,
ocún se ztrácí v závějích,
i když máš březen v kalendáří,
zima jen hrozivě se tváří ...
ocún se ztrácí v závějích,
i když máš březen v kalendáří,
zima jen hrozivě se tváří ...
10.03.2009 - 20:34zatanči, zatanči střevíčku
při jarním cifrování
však pozor na první kytičku
a na poslední tání
:o)
při jarním cifrování
však pozor na první kytičku
a na poslední tání
:o)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Tání : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Pohádka o chrápající princezně...
Předchozí dílo autora : Podvečerní
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Duše zmítaná bouří reality [17], Asinar van Martinaq [17], Burak [12], Therésia [12], Erma [11], ŠoDO [7]» řekli o sobě
shane řekl o Severka :Má šťastná hvězdička, která mne svými krásnými básněmi inspirovala k mnohým hříškům. Díky úspěšnému starosvatění naší skvělé kámošky a básnířky prostějanka se známe ještě z dob, kdy nám bylo oběma krásných sedmnáct / jí jednou, mně hned třikrát!/. To je věk, kdy se člověk rád nadchne pro všechno krásné, ještě neumí skrývat své pravé city a nemá daleko pro velká slova! A když pak narazí na někoho podobného, je to paráda a skvělý odvaz! Milá Lenko! I já si vážím Tvého upřímného přátelství, které, jak se zdá, přežilo i zkoušku dospělosti, o čemž svědčí i to, že jsem jedním z VIP, kterým jsi tu postavila pomníček z milých slůvek. Je pravdou, že jsme se už dlouho nikde nepotkali a třeba ani ještě dlouho nepotkáme, ale když je mi smutno, kouknu na nebe a vzpomenu si, že jedna hvězdička tam kdysi svítila jen pro mne, že mne někdo zval svým milým sluníčkem a otvíral mi srdce dokořán, aniž by mne znal jinak než z těchto stránek. Bylo moc milé si číst podobné věci i kdyby to byl jen milosrdný klam...;oX
