.........
přidáno 04.03.2009
hodnoceno 3
čteno 1855(18)
posláno 0
Dochází mi dech i slova,
když najednou tak blízko mě stojíš .....

Neřekneš mi nikdy víc než musíš
možná že nechceš ....možná se mě bojíš ...

Máš krásné oči ....
....ach bože, jakou to barvu mají ?

Zazní jen pár slov ....
a tóny tvého hlasu jak náruč kolébají

Toužím se tě dotknout ....
ale jako by mou ruku někdo tahal zpátky .....

Chci zůstat stát ....
Ne utíkat zadními pootevřenými vrátky !

Vím, že Ty nejsi sám ,
vždyť - můj bože- to by byl hřích ....

jen když jsi blízko,
zas slyším zpívat vítr ve větvích ....

zas cítím tlukot vlastního srdce
ač jeho stav se zdál být jedna rovná čára ....

Klidně si přijdeš
a já díky tobě
zas vnímám vůni příchozího jara ...
přidáno 06.11.2016 - 18:54
Krásné vyznání, Pavlísku! :-)
přidáno 06.03.2009 - 08:05
nádherné...........
přidáno 05.03.2009 - 06:07
ach jo, mluvíš mi z duše... píšeš krásně...

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Pro tebe...... : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Tobě, milý příteli.....
Předchozí dílo autora : večerní toulání

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming