Můj první :-D Ale opravdu....
přidáno 25.02.2009
hodnoceno 5
čteno 2056(26)
posláno 0
Tak tohle je už poslední - hádka, cigareta, flaška, nudný den, blbá holka. Poslední poslední místo v místní soutěži talentů, poslední zklamání ze sebe samého. Nejspíš i poslední z věcí, které si ode mě čtenář přečte. Jsem dozajista první, kdo má obrovský talent vždy být poslední. Jsem ztroskotaný básník, smutnější, osamělejší a beznadějnější než prkna, která zbyla na útesu z bárky, která byla zbita z rezavých hřebíků a poté zbita větrem aby dopadla jako já.
Když jsem nad tím tak posledně přemýšlel, tak nejsem zas takový smolař, jakým se zdám být. Tajemství mého morálního úspěchu v mém celoživotním neúspěchu tkví v tom, že na rozdíl od těch ostatních egoistických cílevědomců, kteří mne, a zajisté i Vás obklopují, já si to tak neberu!
Je mi jedno, že jsem poslední kolo u vozu, že hraju poslední housle, že vše stíhám ve dvanáct a jednu minutu. Nejsem totiž tak zaujatý svým superegem, které všem těm, kteří Nás obklopují, říká, že se mají hnát za prvním místem, že je to luxus být první a nejlepší a nejúžasnější a všechny ty nejotravnější nej, které nás samozřejmě vůbec nezajímají. Copak je to za luxus, když se pořád za něčím honíte, jak závodní chrt za plyšovým zajícem?
Být poslední to je panečku teprve kumšt! Když se zdržujete vzadu, nemusíte se bát, že Vás někdo předběhne, nebo že se Vám bude někdo z Těch chrtů okolo posmívat.
Proč se Vám chrti nebudou posmívat? Za prvé protože jsou dávno vepředu a za druhé, protože je to úplně nejhloupější rasa psa. Proč je být poslední kumšt? No, protože závodní chrti chodí do důchodu hodně brzy, a protože život si užijete mnohem více, když máte čas se rozhlédnout. Do cíle se dostaneme všichni, tak kam spěchat?
přidáno 21.04.2009 - 01:20
Ale na konci všech těch cílů, které si ve svém životě vytyčíme, čeká odpočinek, příjemná odměna a hrdost ze sebe samého a vzpomníky. Právě na to, co člověka stálo v životě nějaký úsilí, se vzpomíná nejraději...
A nikdo není antitalent na všechno, každý v sobě má nějaký ten skrytý talent, jen ho v sobě zkusit objevit. Vezmu-li to z hlediska biologie, tak člověk využívá jen zlomek svého mozku a s genetikou je to to samé - v jeho fenotypu se taky neprojeví vše, čím byl jeho genotyp obdařen. Takže to chce jediné, hledat, zkoušet a nepodceňovat se;-)))
Ale samozřejmě je dobré, že si vše příliš moc nebereš k srdci, i když mi zcela nesedí tvůj nihilismus. Je dobré umět i prohrávat, ne však ani nezkoušet hrát, o spoustu věcí se pak můžeš připravit; navíc, loudání se a nicnedělání je stereotypní a ničím tě neobohacuje...
Tolik vše k mému názoru, radši končím, než z toho vznikne slohová práce:o)
přidáno 26.02.2009 - 12:11
Zajímavá myšlenka : )
přidáno 26.02.2009 - 06:59
Je to čtivé, jen piš dál!
přidáno 25.02.2009 - 23:46
Příjemné počtení. :) Jenom tam máš bude někdo S Těch chrtů :)
přidáno 25.02.2009 - 20:07
Krásný fejeton!! Doufám, že opravdu nebude tvým posledním dílem tady na Psancích - myslím, že by to byla škoda.
Dobře rozumím tomu půvabu posledních míst, neúspěchů..
Koneckonců -
I cesta může být cíl... :)

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Poslední : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Krása jednoduchosti

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming