|
...
 05.02.2009 1 1137(15) 0 |
Začalo jaro
bosých mrzáků,
když začali honit
žebračky po kraji
na fuksích
liščí barvy.
Bili je šňůrkami
svázaných mincí
a smáli se,
když slavík zešílel
z výšky
a začal krákat
hlasem havrana.
K večeru začal turnaj
o úsměv
živé tulačky
s jediným zubem žlutým.
Pak třeskly berle
s vozíky
a na zem spadly zvratky
a střepy rozbitých bažantů
probodaly duše
a uvedly jezdce
do smyku,
když udeřily.
Hej!
Nespěchej nikam!
Boj ještě neskončil
tulačko.
Chyťte ji!
Zabraňte v úprku
zlomeným stínům.
Lapena byla
tulačka zlekaná
a přibita ke kůlu
za ruce vzpažené....
Zase se mračíš
holčičko.
Tvář máš pokrytou
smutkem i odporem
a nechceš již slyšet
co ti vyprávím
a chmuře
vadnoucích klásků
pod dotekem
vlčích máků
z jejichž poupátek
dělalas panenky,
které vadly
vždyť na ně dýchla smrt.
Já dodnes vidím
otisk těla
toho
co zřítil se z výšky
v útěku před požárem
a pád byl tak prudký,
že stopa byla
zřetelná ještě několik týdnů.
Bylo mi tehdá
šestnáct let
a přeci se mi špatně
dýchalo
při tom pohledu.
Pojď holčičko
zakryjeme kamínky
kůl s nebohou tulačkou,
postavíme mohylu
pohádkám
a necháme klesnout
plíseň na mouchy.
Jsem mšice
na rozkvetlé růži
zakousnutá beruškou
bosých mrzáků,
když začali honit
žebračky po kraji
na fuksích
liščí barvy.
Bili je šňůrkami
svázaných mincí
a smáli se,
když slavík zešílel
z výšky
a začal krákat
hlasem havrana.
K večeru začal turnaj
o úsměv
živé tulačky
s jediným zubem žlutým.
Pak třeskly berle
s vozíky
a na zem spadly zvratky
a střepy rozbitých bažantů
probodaly duše
a uvedly jezdce
do smyku,
když udeřily.
Hej!
Nespěchej nikam!
Boj ještě neskončil
tulačko.
Chyťte ji!
Zabraňte v úprku
zlomeným stínům.
Lapena byla
tulačka zlekaná
a přibita ke kůlu
za ruce vzpažené....
Zase se mračíš
holčičko.
Tvář máš pokrytou
smutkem i odporem
a nechceš již slyšet
co ti vyprávím
a chmuře
vadnoucích klásků
pod dotekem
vlčích máků
z jejichž poupátek
dělalas panenky,
které vadly
vždyť na ně dýchla smrt.
Já dodnes vidím
otisk těla
toho
co zřítil se z výšky
v útěku před požárem
a pád byl tak prudký,
že stopa byla
zřetelná ještě několik týdnů.
Bylo mi tehdá
šestnáct let
a přeci se mi špatně
dýchalo
při tom pohledu.
Pojď holčičko
zakryjeme kamínky
kůl s nebohou tulačkou,
postavíme mohylu
pohádkám
a necháme klesnout
plíseň na mouchy.
Jsem mšice
na rozkvetlé růži
zakousnutá beruškou
05.02.2009 - 21:51Začátek mě příliš nezaujal, ale potom se to sobře rozvinulo... Řekl jsi na malém prostoru spoustu krásných slov. A pod těmi slovy... Je toho ještě víc.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Když mluvím : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Síň rubínů
Předchozí dílo autora : Polibek slzy
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 2» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Angelon [17], Zoe [14], Vavrys [13], Jaruska [12], Deer [10], Leonn [3], Dalmet [3], rebarbora [2]» řekli o sobě
dvakredencedekadence řekla o NoWiš :jednou si zapálil ksicht, když se snažil hecnout vypití zapálenýho něčeho, co mělo přes 70% a když jsem to sfoukla, chutnalo to trochu jako karamel. prý se to pije brčkem, kámo! tak jsem ho uhasila. prasák, herečka a často mě překvapuje, jak produktivní vlastně je. člověk by to do něj ani neřekl. nejen, že má nulový morální zásady, ale dokáže si to ospravedlnit tak, že to dává smysl. nevím přesně na co má talent, ale má ho. mám tě ráda, bratře.
