Zakeřná mučidla aneb jak jsem prohrála boj se starou generací

Vždycky jsem oplývala neskrývatelným zájmem o všelijaké mučící nástroje.Nevím z jakého důvodu, ale množství železných věciček, které lidem dokázaly způsobit bolest to bylo vždycky něco pro mě.Proto jsem byla nadšená, když jsem mohla navštívit novodobou mučírnu, plnou mučících nástrojů moderní doby a tou mučírnou se stalo FitnessCentrum...mými vrstevníky zvané "Fitko".
Svou první návštěvu Fitka jsem nehodlala podcenit a proto jsem šla v nových sálovkách..sportovním oblečení šitém mně na míru...doplňkem k tomuto sportovnímu kvádru mi byl ručník elegantně hozený přes rameno a láhev vody v ruce.Připadala jsem si nepopsatelně.
Když jsem vešla do obrovské tělocvičny, okamžitě jsem zavítala do středověku, nevím proč, ale rotopedy mi připomněly ve středověku velmi oblíbené kolo a stroj na posílení bicepsů mi silně připomněl středověký skřipec.Zahnala jsem tyto velice znepokojující myšlenky a zašla jsem na první zkoušku a tou první zkouškou byl již o pár řádků výš zmiňovaný rotoped.
S chutí mně vlastní jsem na něj vlezla a začala šlapat.Šlapalo se mi skvělě snad i výborně jak jen to je v rámci šlapaní vůbec možné.Současně vedle mě si na stejném přístroji dávala do těla nejméňě 60-ti letá babička.Začala jsem ji v duchu litovat.Jenže po čtvrt hodině rychlé jízdy, jsem zjistila, že jsem na tom mnohem hůř než má, o minimálně 50 let starší konkurentka.Až tahle věc mě donutila rozhlédnout se kolem mě a zjistila jsem , že je zde mnohem více zástupců starších věkových kategorií.Tamhle starý dědoušek zvedal činky, tu zase babička posilovala břišní svalstvo.Z přemýšlení mě vytrhla až paní, která mi řekla, že mám nastavenou malou zátěž a s těmito slovy otočila knoflíkem na mém elektrické oři a já jsem to po dvou minutách vzdala a se vztyčenou hlavou z fitka odešla a nechala zde všechny cvičící staříky a stařenky svému osudu.