...o smutku a smrti, o lásce a stesku...o nás...
přidáno 09.01.2009
hodnoceno 2
čteno 1709(13)
posláno 0
Obloha temně indigová
a na pozadí větve vrb,
jež ozařuje půlměsíce
magicky ctnostný bledý srp

je chvíle při níž nescházívá
zřeti hodiny tikati,
jen jemný dotek cizí dlaně.
Ta chvíle už se nevrátí.

Lítostí ze ztrát při pohledu k nebi
se v krajních chvílích úží pas.
Řeka z vln vyplavila čas,
který zůstává dále v nich.
Který zůstává dále v nás.

Proud krve ve spálenejch plicích
(sešitejch křivě) přetnul steh
a popele, jenž povstal v rukou,
mraziv lpí dotek na zádech.

Dlouho do nocí vzpomínat jest,
kdež trpce znívá lítý smích.
Snad plic, jež ztěžka nabírají duchu
pospírá popel po polích.
přidáno 13.02.2009 - 17:56
na tvůj věk je to moc moc dobré :)
přidáno 09.01.2009 - 21:02
smutná, ale povedla se ...

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
U řeky : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla


Předchozí dílo autora : Nostalgie

» narozeniny
Traci [17], Ed.HaNy [14], Dany Lujs [14], Calime.CZ [13], Pavla358 [11], Verča Lazarú [2]
» řekli o sobě
kmotrov řekl o GULI :
Kdyby byl GULI můj soused, chodili bychom na terasu na točený, v odpařujícím se večeru četli svoje básničky a dohadovali se o Bohu-Nebohu. Bylo by to docela fajn.
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2025 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming