|
.......................
 02.01.2009 5 1083(18) 0 |
stopy ve sněhu
pozpátku
ke dveřím
opřena rameny
čas jsem vysypala z dlaní
to krátké omámení
snažím se zaostřit
na další den
už nejsi blízko
samotu jako plášť
mám kolem krku
někdy
cítím tvou ruku
na rtech
vzdech
hraješ si s nadějí
jako s míčem
copak bys raději
vzpomínkou jako bičem
mnohdy udeříš
.....
nechci
dívat se zpátky
na rtech sliby krátký
vystřižené srdce z papíru
černobílý negativ
záběr jeden na stativ
velký kříž z oceli
co stejně zrezaví
maska na tváři
už ti moc nedrží
všechno vím
.....
ledová nádhera
ostny své za šera
zapíchá do měkkých dlaní
důvěřuj osudu
výsměch za ostudu
konečky prstů
co pro tebe znamená
dotyk v tomto místu
slabý svit měsíce
jinovatka na řasách
zmrzlé slzy
nepřiznaný strach
.........
jdu svými kroky
milníky míjím
a roky
možná jsem slepá
že poupata
hozená do cesty
obcházím mlčky
jak závoj nevěsty........
pozpátku
ke dveřím
opřena rameny
čas jsem vysypala z dlaní
to krátké omámení
snažím se zaostřit
na další den
už nejsi blízko
samotu jako plášť
mám kolem krku
někdy
cítím tvou ruku
na rtech
vzdech
hraješ si s nadějí
jako s míčem
copak bys raději
vzpomínkou jako bičem
mnohdy udeříš
.....
nechci
dívat se zpátky
na rtech sliby krátký
vystřižené srdce z papíru
černobílý negativ
záběr jeden na stativ
velký kříž z oceli
co stejně zrezaví
maska na tváři
už ti moc nedrží
všechno vím
.....
ledová nádhera
ostny své za šera
zapíchá do měkkých dlaní
důvěřuj osudu
výsměch za ostudu
konečky prstů
co pro tebe znamená
dotyk v tomto místu
slabý svit měsíce
jinovatka na řasách
zmrzlé slzy
nepřiznaný strach
.........
jdu svými kroky
milníky míjím
a roky
možná jsem slepá
že poupata
hozená do cesty
obcházím mlčky
jak závoj nevěsty........
06.01.2009 - 19:03Nostalgiku, jsi velmi moudrý..............nezbývá než smeknout nad krátkým ale velmi výstižným veršem....ale určitě to není těmi roky :-) ... i když uvádíš 109 let nostalgické moudrosti :-)
06.01.2009 - 15:32.. bílá krása zaslepuje zrak
vidíš jen cestu příslibů...
co jsi přehlédla uvidíš
až se budeš vracet
po svých stopách...
vidíš jen cestu příslibů...
co jsi přehlédla uvidíš
až se budeš vracet
po svých stopách...
03.01.2009 - 21:42díky za koment, nejsme naladěni na stejnou vlnku, možná proto ti moje básen nic neřekla....spíš tě rozhodila, jak koukám :-)
ale to neva....někdy se trefíme tomu druhému do nálady, někdy prostě nepochopíme nic ze sdělovaného, to je ta barevnost života, odlišnost povah a různorodost pohledů :-)
ale to neva....někdy se trefíme tomu druhému do nálady, někdy prostě nepochopíme nic ze sdělovaného, to je ta barevnost života, odlišnost povah a různorodost pohledů :-)
03.01.2009 - 21:06inu prostě ne. Nobelovu cenu za literaturu to nedostane. Vůbec se v tom neorientuju, který verš patří ke kterému, co je jedna myšlenka co druhá, jsem dezorientovaný a krása, co je uvnitř mi proklouzává mezi prsty. Po přečtení vůbec nevím o čem to bylo.
02.01.2009 - 19:51VE stopách jdeš svých
a vidíš jiné barvy,
srdce jak nach a kříž je zlatý...
a vykročíš vstříc novým dnům
a láska tě přivítá.....
a vidíš jiné barvy,
srdce jak nach a kříž je zlatý...
a vykročíš vstříc novým dnům
a láska tě přivítá.....
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
White moments : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Zimní vdechy
Předchozí dílo autora : Cappuccino
