Věnováno...
přidáno 01.01.2009
hodnoceno 6
čteno 1574(23)
posláno 0
Krouživým pohybem
zvolna a lehce
z tebe ukrajuji
fragmenty nevinnosti.

Se stoickým klidem
je nechávám
padat na podlahu.
Kde plaše mizí
v nánosech prachu .
přidáno 12.01.2009 - 21:06
Tak to bych si to měl přečíst :) Kromě Kafky na pobřeží a Konec světa & Hard-boiled Wonderland (leží mi na stole) to mam přečtený snad všechno co bylo od Murakamiho přeložený do češtiny :)
přidáno 12.01.2009 - 20:54
pripomina mi to spici Saeki z Kafky na pobrezi...
přidáno 12.01.2009 - 19:50
Hezké chození kolem horké kaše. To se ženským líbí, když to řeknu přímo
na ostro. Já raděj chodím k jádru věci.

Zhodíš blůzu ladně na zem,
dávno jsou pryč předsudky.
Nikdo není žádným plazem,
nasyceny jsou naše žaludky.

Myšlenky však krouží kolem,
oči tě svlíkaj celou do naha.
Kam se poděl ten tvůj dojem ,
prádlem poseta je podlaha.

Ostatní nehraje žádnou roli,
důležitá je však přítomnost.
Je to něžné a tak to bolí,
zítra je oddělí místní vzdálenost...


Domysli.
přidáno 12.01.2009 - 06:43
krasna... lehka jako vanek a prece je citit jeji pohlazeni...
přidáno 04.01.2009 - 20:55
Tak to chodilo vždycky,ale báseň má charizma a to se cení.Kdo píše o nevinnosti,něco o ní ví a už to vědomí je o citu.
přidáno 02.01.2009 - 16:31
nevinnost v prachu ... se stoickým klidem.. tak to dnes chodí ..

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Střípky : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Co jiní nevidí
Předchozí dílo autora : Slábnoucí jistota

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming