Poslední řádek

K závěti poslední dám řádek,
ten, s mého těla odkazem,
ať bez sporů a pozdních hádek
zda oheň nebo chladná zem
mají právo svrchované
objetí dát mi poslední
Že dáno je, jen co je psané,
zde závěť je a mé přání v ní

Snad marnost vane z toho gesta,
jít vinicí pod slunce žárem,
dát přednost tichu velkoměsta
co ochrnulo sněhem, mrazem
když bezstarostný, volný synek
následován černou paní,
spánek hledá, odpočinek,
však nezaváhám chvíli ani

Do kšaftu píši svoje přání:
Chci očistit se v ohni řece,
zemi, ji v dobrém znám i zlém,
nevděčník být nechci přece,
svým odměním se popelem