...
přidáno 30.10.2007
hodnoceno 5
čteno 1710(21)
posláno 0
Čas se zase vleče
vítr čvachtá na zdech jak kačena v blátě
vlak má zpoždění

Lavičky jsou plné babiček s vnoučaty
a unavených tváří z odpolední šichty
Jen na té mé sedím sama

Nevyhraný hudebník v ulici za nádražím
cvičí na saxofon Hlášení odjezdů a příjezdů
ruší smutným kvílením

Lampa mi pod nohy kreslí oranžový podstavec
nad hlavu falešnou svatozář A Měsíc
někde se zapomněl
nebo se zdráhá v podvečer vystavovat bledou tvář
posměchu uštěpačných halogenů
a teplých světel rozsvícených oken

Budoucí nový Charlie Parker schoval svůj nástroj
odešel opít melodie laciným červeným vínem
krabicovým z Teska

Pak strojvůdce konečně odpískal odjezd
naposled jsem se zahleděla do rozžehnutých očí města
a usnula v monotónním rytmu kolejí
přidáno 18.10.2022 - 16:15
Moc se mi líbí.
přidáno 15.11.2007 - 22:40
:) :) :)
přidáno 02.11.2007 - 01:02
z krabicového vína si dělám srandu, jinak je básnička pěkná, moc.
přidáno 01.11.2007 - 12:39
jo tak ta se mi libi velmi... takovy jednoduchy "vsedni" styl mi vyhovuje... snad jen trochu ta konkreticnost (charlie parker a tesko) me srazilo spatky do reality... jinak jsem tam sedel s tebou a poslouchal jazzmana a vsechno to citil.... proste a jednoduse se povedla...
přidáno 31.10.2007 - 19:17
Poetické chvíle...moc hezky napsané ;)

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Lampa mi kreslí pod nohy : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Do kamenných oken nevidíš
Předchozí dílo autora : Mluvili o podzimu

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming