věnováno ... ani nevím komu. Trochu jednomu klukovi z kavárny, trochu Andělovi... trochu kytaristovi.
prostě věnovaná. a je to úplná fikce.
![]() ![]() ![]() ![]() |
Mý ruce
/v duchu/
ještě kloužou po tvým
ledovým
spícím těle,
když ještě za šera,
s lehkou kocovinou,
jdu do vyvražděný školy...
Moje duše je ráno
jako Drážďany po vybombordování,
jen silná pachuť reality.
Mám několik přátel,
kterým pošlu pohlednici,
až uhodí první mrazy.
"Pořád s lehkou kocovinou z lásky,
objímá M."
A všemu bude jasná tahle průzračná lež.
Nenávist k mýmu životu.
V nekontrolovaný rychlosti
na německý dálnici
ze mě zbyde
jen ohořelá brož tulipánu.
Byla bych radši,
kdyby ses to nikdy nedozvěděl
a myslel si,
že jsem pořád ta stejná kurva,
co ti prostě už nezavolala.
/ A úplně zapomeneš,
že jsou kurvy,
který můžou bejt děsně zamilovaný /
/v duchu/
ještě kloužou po tvým
ledovým
spícím těle,
když ještě za šera,
s lehkou kocovinou,
jdu do vyvražděný školy...
Moje duše je ráno
jako Drážďany po vybombordování,
jen silná pachuť reality.
Mám několik přátel,
kterým pošlu pohlednici,
až uhodí první mrazy.
"Pořád s lehkou kocovinou z lásky,
objímá M."
A všemu bude jasná tahle průzračná lež.
Nenávist k mýmu životu.
V nekontrolovaný rychlosti
na německý dálnici
ze mě zbyde
jen ohořelá brož tulipánu.
Byla bych radši,
kdyby ses to nikdy nedozvěděl
a myslel si,
že jsem pořád ta stejná kurva,
co ti prostě už nezavolala.
/ A úplně zapomeneš,
že jsou kurvy,
který můžou bejt děsně zamilovaný /


je skvělá.. trochu mi to kazí atmosféra, ve které ji čtu.. (odešel mi doma internet)...
Ale tvoje poezie mě vždycky zasáhne.
Ale tvoje poezie mě vždycky zasáhne.

Je dobrá. Až moc realistická - na fikci, jak říkáš. Zaujala mě a zanechala pocit, že tohle odněkud moc dobře znám...
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
existujou zamilovaný lehký holky : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : naše mrtvý dítě.
Předchozí dílo autora : chudokrevná.