Možná se otočíš.

Až se jednou konečně rozhodneš otočit se za sebe a podívat se, jestli jdu za tebou, zjistíš že za tvými zády to zeje prázdnotou.
Jsi člověk, který stále jen kráčel kupředu a na následky se nedíval, jsi člověk co se ani jednou neotočil a nezeptal se, jestli je mi dobře.
Možná se jednou otočíš, možná se ti pak otevřou oči a budeš jiný.
Nechci po tobě, abys neustále hleděl dozadu, stačí abys mě vzal za ruku a řekl "Pojď, půjdeme vedle sebe." abychom na sebe vzájemně viděli, ale nemuseli se dívat neustále dozadu.