přidáno 05.10.2008
hodnoceno 2
čteno 1790(10)
posláno 0
Tam, kde končí moje ruka
přesně tam, možná ještě o pár centimetrů dál stojí svět.
Takový svět, jaký bych chtěla, aby byl..

Tam, kam ani na špičkách nedosáhnu
presně tam, možná jen o pár palců výš
vznáší se moje přestavy a stávají se skutečností..

Tam, kde propast je na míle hluboká
a kam se neodvážím spadnout
tam moje nejvnitřnější já prestává být naivní...
přidáno 22.10.2008 - 15:33
naivita se ztrácí kolem 10 roku života...ale někomu vydrží celý život...teď co je lepší...a co horší...:) *
přidáno 06.10.2008 - 09:55
pěkná..ale asi moc krátká, aby to zapůsobilo??..nevím..

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Kde? : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Tak praví má chlapecká duše
Předchozí dílo autora : Duha

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming