Filosofická deprese
![]() ![]() ![]() ![]() |
Rozhostilo se ticho
mrtvé stromy páchly plísní
mokré listí
pod nohami
malých dítek sténalo
s nimi
vedli je na místo
kde měly umřít
dívaly se na to listí
jak bylo šedé
cítily plíseň
a pot
jak šly za sebou
nevědely
že umřou
nechali je
aby se dívaly
a oni bez lesku v oku
a ony jako listí
jedno po druhém
hnily společně
pod mraky
a potom sluncem
v noci
ve dne
všechny najednou
zmizely
protože to tak v životě bývá
mrtvé stromy páchly plísní
mokré listí
pod nohami
malých dítek sténalo
s nimi
vedli je na místo
kde měly umřít
dívaly se na to listí
jak bylo šedé
cítily plíseň
a pot
jak šly za sebou
nevědely
že umřou
nechali je
aby se dívaly
a oni bez lesku v oku
a ony jako listí
jedno po druhém
hnily společně
pod mraky
a potom sluncem
v noci
ve dne
všechny najednou
zmizely
protože to tak v životě bývá


hmm...no...slusna rana do hlavy...libi se mi to....mam srdce ve sveraku...aaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaau

... tak tohle je jediná jistota kterou člověk na světě má ....
to že se tady objevil a je mu dopřáno věcem naslouchat a vnímat .... je zázrak ...
a že to nevyhnutelně jednou skončí, .... je na druhé straně to jediné, s čím může kalkulovat na 100%
to že se tady objevil a je mu dopřáno věcem naslouchat a vnímat .... je zázrak ...
a že to nevyhnutelně jednou skončí, .... je na druhé straně to jediné, s čím může kalkulovat na 100%

Tak tohle je hodně silný...a to suché konstatování na konci mě uplně dostalo. fakt povedený

Eclipse
Ale pěkná deprese.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Protože to tak v životě bývá : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Ztracen
Předchozí dílo autora : O Květulce a Sluníčkovi
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Traci [17], Ed.HaNy [14], Dany Lujs [14], Calime.CZ [13], Pavla358 [11], Verča Lazarú [2]» řekli o sobě
timelady řekla o Jsoucno :(Slunce, co svítí na opačnou stranu. Bez něj by byl můj život až moc růžovej))