Nový nádech

„Už jsem toho prožila dost na to, abych se nechala Tebou zlomit!“,

říkám si v duchu
a cítím pochopení i vzdor,
který mě nabíjí…
Jít, jít a… jít(!),
i když to bolí,
i když síly je málo
a cesta se drolí…,
Všechno to za to stálo!
Ještě mám dech,
ještě mi stačí
a možná se podívám,
(i když´s mě tu nechal)
kam kroky tvé kráčí…
Ale až později,
až uvěřím, že Jsem,
až můj Nový nádech
bude ve mně nalezen…

Už jsem toho prožila dost na to, abych se nechala Tebou zlomit!
A přesto mě lámeš .........srdce.... Lásko!
Proto musím jít dál!!