 16.09.2008 3 1507(14) 0 |
Jsi jako studna plná živé vody
co pro srdce mé je záchranou
a kamarád do nepohody
když mě mé chmury dostanou
Tak proč i když nic neříkáš
pořád ten zvláštní pocit mám
že světu poroučíš co z tebe vidět smí
a tvoje tvář je maska a smích často jen klam
že se svou duší tajemnou a křehkou
zůstáváš v úkrytu bezradný a sám?
Vím to… taky to moc dobře znám
co pro srdce mé je záchranou
a kamarád do nepohody
když mě mé chmury dostanou
Tak proč i když nic neříkáš
pořád ten zvláštní pocit mám
že světu poroučíš co z tebe vidět smí
a tvoje tvář je maska a smích často jen klam
že se svou duší tajemnou a křehkou
zůstáváš v úkrytu bezradný a sám?
Vím to… taky to moc dobře znám
31.10.2008 - 14:58...je již staršího data..možná už zapomenutá snad,
ale taková krásná slůvka slyší snad každý rád.....
ale taková krásná slůvka slyší snad každý rád.....
16.09.2008 - 08:48osamělost těla ..osamělost duše
tvá báseň mne chytla za srdce
...............snad to nezní suše
tvá báseň mne chytla za srdce
...............snad to nezní suše
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Přemýšlím : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Podivná noc
Předchozí dílo autora : Úvahy
