Traktát

Lásko

Lásko
ty vulgární frigidní fúrie
kyselé bublající bahno
jsi jako tráva, kterou už jsem spálil
a nikdy ji nechci vidět, snad už ani růst
přitom se vracíš jako dobrá zpráva
ve flašce plné kvalitního rumu
houpeš se a jsi celý den hodná
protože jsme to včera podělali oba
což je nejtěžší přiznání
bývalá kuřačka a věčný sebevrah
do toho to kuře upípaný
nejdivočejší
když se domlouvají ty nejdůležitější věci
to by jsme tu byli do rána, kdybych ti to měl všechno říct
a vím, že by ti to nevadilo
poslouchat, jak žijí jiní

Bezemoční trosky
nýmandské krásné páry v bílých teniskách
běží kolem tebe nosorožec?
hm, fotka, postování a zdar

Kdyby ses radši naučil zpívat v guari guari

Někdo má rád moře, jiný zase hory
jeden s lidmi oře, druhý líže otvory
slabika navíc, v hlavě o kolečko míň
oko cuká...

Drake

Dýchej s vlnami
pravidelnost mušle přináší
domky pro ty, co je tlačí starý byt
nečekej tsunami
jen věčný odliv a obnažení starých rán
příteli mladých večerů, pojď se mnou vypít
kaluž zbytečných slov
oceán zdravotních problémů
ego vychcat před sídlo ksčm
začít na sebe totálně kašlat
mýt se jen ve fentanylu
máš na to?

Leda na jihočeskej rybník píva!

Přesně, rozjedem pořádný stěžování
Už mě to nebaví, ani v ráji nemohu být šťastný, zase mě dohnalo oko. Un poco, un poco, ztenčuje se rohovka. V nejhnusnějším ubytování u smradlavý šílený kočičí báby v absolutně nechutným městě jménem David, dozvědět se tu nejzkurvenější diagnózu. Máte neprůhlednou rohovku, musíte jít na operaci, šedesát dolarů, suerte.
Keratokonus, svině, se kterou se peru asi od čtrnácti. Za stopadesát devět dní mi bude čtyřicet. To už budu 13 let přesluhovat neandrtálce. Už to mám fakt chuť ukončit, provaz, skok nebo nůž?

V židli

Usnu v plastový židli
zakloním se kvůli vysvětlování
že to, co tolik svítí, je planeta a né hvězda
a ta svině stolička prskne a praskne
a ze zadu mi to zlomený opěradlo propíchne srdce

Je to fajn
k básni se musíš propít nebo prožít
nebo mix obojeho a všeho
být fandou ničeho
a něčeho úplně jinýho

Potácet se ulicemi
nebo jet hliněnou pohodu bez oken

Jdeme nebo nada

Jdeme
a nezlob
nebo ti tukan nezazpívá
a ara ti neukáže jak louská ořechy
lenochod ti nezamává
a kapucín na tebe hodí maximálně bobek
žádní vřešťaní, chápani ani kotulové
jestřáb ti nešlohne balík šunky
a kareta ti fakt neukáže, čím se živí
žádný arasari ohnivý, pekari ani kolibřík
nosál vyhrabávající kraby, manta plachtící za nekonečnem
nic, když budeš zlobit
delfíni na přídi, žraloci u dna, krokodýli pod mostem
žádná paleta života, prostě nada

Klasika

Až si tě zase dám
holko z hlíny, vody a slunce
co chtít víc
než čistou přírodu do plic
zhluboka nasát
jikry z Mariánského příkopu
v palici rejdit

Nemohl bych

Nemohl bych být myslivcem
první, kdo by to pořádně schytal
do koho bych se fakt férově trefil
bez výčitek bych ho proděravěl
naložil bych mu olovem, co tkáň ráčí
prošpikoval bych ho jak králíka z prérie
rozjebal bych ho jak koleno o asfalt
ano, být víc opilý, možná už bych to udělal
prostřelil bych si mozek

A tak jsem radši napsal mail do tyfloservisu, jestli nehledají dobrovolníka na doprovod do přírody nebo na koncert.

Neměl bych se tím chlubit, třebas ani neodepíšou, jen prostě vím, jaké to je. Keratokonus je svině, ze který se nenajíš. Prostě jen zbytečná kurva. Něco jako rakovina Aničky Slováčkové, jsou tvá slova má drahá. Možná jsi praktická, ale co dál?

Fuck me

Jak se jednou začneš nenávidět
nic ti nepomůže
musíš to dožít rozbitý
plato vajec na kamnech
cihla zlata v malé vlnce
fuck me please

Smrt

Všechny tyhlety
sebevědomý píči
s prachama od fotra
s nafutrovaným rypákem
ať jdou dupat po střeše světa
někam jinam

Haló
jsou zde i lidé z rozvrácených rodin
nasekaná spálená cibulka na dně pytle
nerecyklovatelné společnosti
místo krve inkoust
věčná tma na lustru manželky dozorce lágru
prostě bordel
co už nevezmou ani v papírně v Ružomberku
heroin v řece, lítající velryby
olovo ve vzduchu, ptáci pod pantoflem
smrt nejlepší přítel, kde se loudá?