přidáno 23.12.2024
hodnoceno 0
čteno 6(0)
posláno 0
Zatím jsi nikam neodešel
a já mám z toho stres,
že si na tebe zvyknu
a pak nic - děs běs.

Zatím jde všechno normálně,
až se divím,
že mám kluka, co udělá pro mě první poslední,
a tak brečím.

Zatím si zvykám
a pouštím starý bolesti,
nemůžu se ubránit - dojetí, klid
moje slzy ti dělaj starosti.

Je tu jedna věc,
co se mi fakt líbí
- jsou to úplně malé momenty,
kdy ses mě dotkl
a já cítila, že je to dobrý.

Jako když jsme leželi v objetí a ty sis přitiskl moji ruku na hrudník. Nebo když jsi mě hladil palcem po tváři a díval ses na mě, hrdě, plný pochopení.

Cítila jsem se v tu chvíli
bezpečně, v tvé energii,
a tak přichází uvolnění,
teplo, hřejivost

Jsou to malé momenty
nežňoučká gesta,
která mi říkají
- tohle bude jiný!

Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Jiný : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla


Předchozí dílo autora : Onlinem

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming