přidáno 31.10.2024
hodnoceno 2
čteno 61(13)
posláno 0
Jsou chvíle kdy chtěl bych jen, cítit teplo jejího těla, i když je to jen sen.

Jsou chvíle kdy tajím city své, pří myšlence na oči tvé.

Na oči s barvou chladnou jako kámen, a přesto hoří sladký v nich plamen.

jsou chvíle kdy tolik se bojím, že přijdou zas časy kdy sám ve tmě stojím.

Jsou chvíle kdy bojím se o své city, při myšlence na tvé oči, když jsou jako apatity
přidáno 10.11.2024 - 07:35
Pravda, ty čárky mě taky ruší. Ještě bych zlehka máknul na rytmu. Když už se to má rýmovat, stálo by určitě za to sem tam něco přiseknout, zabrousit, nebo odsoustružit.
Ale jen tak dál :)
přidáno 01.11.2024 - 11:13
Trochu potíže s čárkami ve větě, taky ten slovník není kdoví jak bohatý (je to samé jsou a své a tvé), ale podařilo se ti uniknout tradičnímu seskupení do slok, takže forma to zachraňuje.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Apatity : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla


Předchozí dílo autora : Bílý drahokam

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming