 17.07.2024 3 266(11) 0 |
Běhám, abych nemyslela,
létám, abych mohla snít,
usínám a mám tě v hlavě,
pak ráno si tě musí vzít…
Jak dlouho to jen bude trvat,
než uložím tě do své tmy,
kam nebudu se nikdy vracet…
snad uděláš to nejspíš ty.
Pomíjivá je touha, city
a srdce zranitelné lehce,
co si budem namlouvat…
vždy jeden víc už nechce…
létám, abych mohla snít,
usínám a mám tě v hlavě,
pak ráno si tě musí vzít…
Jak dlouho to jen bude trvat,
než uložím tě do své tmy,
kam nebudu se nikdy vracet…
snad uděláš to nejspíš ty.
Pomíjivá je touha, city
a srdce zranitelné lehce,
co si budem namlouvat…
vždy jeden víc už nechce…
19.07.2024 - 10:06
Otázka času : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Foukáš a já hořím
Předchozí dílo autora : Mlčím…
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Traci [17], Ed.HaNy [14], Dany Lujs [14], Calime.CZ [13], Pavla358 [11], Verča Lazarú [2]» řekli o sobě
shane řekl o Amelie M. :Drsná holka s něžnou duší, jejíž dílka čtu si rád, rozpláče, též touhou vzruší, dovede i rozesmát... ♥Prima človíček, který ví, co život obnáší a bere jej tak, jak přichází! Může mne jen těšit, že právě díky kdesi sdílenému odkazu na moji báseň "Když život nedá se už žít" zavítala mezi nás! Již mnohokrát mne inspirovala k zamyšlení nad věcmi, které mne doposud míjely a jindy ve mně probudila touhu k veršohraní! Jsem rád, že jsem ji poznal, je takovým milým oživením nejen tohoto portálku...:-)))
