přidáno 21.05.2024
hodnoceno 2
čteno 185(11)
posláno 0
mraky jsou šedý kouřem z komínů

my v tváři bledý žijem ze stínu

a nebe zemi solí

já vím, jak ji to bolí

když právě jede cyklus ve splínu



po kapkách voda padá z oblaků

byla by škoda nevěřit zázrakům

jen kdo ví, kdy se dějí

když v kýblu beznadějí

si sýčci máčej konce zobáků



louží se plouží boty děravý

to, co mě souží, už mě nebaví

snad chtělo by to změnu

novej vůz nebo ženu

co, kam se ženu, najdu, kdopak ví
přidáno 23.05.2024 - 16:03
Pěkná.
přidáno 23.05.2024 - 08:19
Poslední dva řádky předposlední sloky obsahují patrně nejlepší obraz z básně.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
blues : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : sám
Předchozí dílo autora : principy síly

» narozeniny
Duše zmítaná bouří reality [17], Asinar van Martinaq [17], Burak [12], Therésia [12], Erma [11], ŠoDO [7]
» řekli o sobě
Sebastián Wortys řekl o Singularis :
Systematick-á/ý genderfluid intelektuál fascinovan-ý/á veřejnou hromadnou dopravou, kter-á/ý mě kontaktoval(a) v reakci na závěr knihy Vtiposcifilo-z/s-ofie a mou aktuální poptávku po lidech společných zájmů. Díky n-í/ěmu jsem se, podobně jako Severak, dozěděl o psanci.cz.
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming