 13.04.2024 4 221(11) 0 |
Přístav,
kde konečně dopluju,
domů
a spočinu,
v listí.
Nepoznaný klid,
kdy srdce,
vybrečí potůčky
a samo po nich,
dopluje do moře.
Přístav,
kde bezpečí,
je dechem -
tam pochopím,
že všechno je větší,
než já,
než vypadá.
Věčný podzim,
akorát tak na mikinu.
kde konečně dopluju,
domů
a spočinu,
v listí.
Nepoznaný klid,
kdy srdce,
vybrečí potůčky
a samo po nich,
dopluje do moře.
Přístav,
kde bezpečí,
je dechem -
tam pochopím,
že všechno je větší,
než já,
než vypadá.
Věčný podzim,
akorát tak na mikinu.
13.04.2024 - 23:29Věčný podzim,monotónost životu nesluší.
Klam probouzí ostražitost.
Nedúvěra ziská své místo.
Klam probouzí ostražitost.
Nedúvěra ziská své místo.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Smrti : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Kolikrát
Předchozí dílo autora : Světlo
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» řekli o sobě
Yana řekla o ŽblaBuňka :je zvláštní kolik lidí se skrývá pod ťímto nickem. Laskavý básničkář, milovník života, žen a vína, romantik, gentleman, rádce, vnímavý člověk, mudrc, požitkář, poeta, vtipálek, pohodář a tohle všechno je jeden člověk Žblabuňka
