přidáno 11.03.2024
hodnoceno 3
čteno 219(7)
posláno 0
Potvrdil jsi moje domněnky,
otevřel jsi mé oči více,
opouští mě hezké myšlenky
a náhle těžknou plíce.

Rozdávat se je tvá role,
velké iluze jsem neměla,
fanynky jsou tvé orné pole
a já už dost viděla…

Je jedno čí je to blízkost,
kdo láká tě na svoje tělo,
přijímáš, co nabízí se,
když jsi zase jako dělo…

Náš čas už má rakev svojí,
ač touha ještě stále křičí,
ty chvíle si uchovám,
ale musím to mít hodně v píči.
přidáno 14.03.2024 - 19:08
Mlčeti Zlato: a já zase nepoučitelná ;-)
přidáno 14.03.2024 - 14:15
Hodně toho ;-) Jsme hajzlové.
přidáno 11.03.2024 - 22:14
Velmi pěkná báseň..

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Pan Božský : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Lžu si
Předchozí dílo autora : Umělci

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming