minuty

stříbrem protkán sedí den

nad splavem svých časů

a já hledím opojen

užívám tu krásu


kdy hladivé minuty

propletou se jemně

a ke všemu jsi tu ty

hlavu na mém stehně


prstem kreslím na kůži

zaklínadla stará

ten den voněl po růžích

pravý posel jara


než však stihl překopat

všechny svoje plány

přišel citů vodopád

čímž jsou věci dány