Prosincový sníh

Vždy ses zajímal jen sám o sebe.
Já byla tvým deníkem, či co.
Možná jsi neměl tolik přátel,
tak jsem ti zbyla já -
vrba.
U tebe to bylo pokaždé jen já já já já já.
Jako bych každý den z tvých zpráv četla nějaký špatně napsaný román.
Jak ses měl ve škole,
jaké jsi dostal známky,
kolik jsi toho zvednul v posilovně.
Nikdy ses nezeptal,
jak se daří mně.
Mně!!
Že kvůli tobě pláču skoro každý den.
Že zvracím
a špatně dýchám.
Že plíce mám plné krví
ze všech těch cigaret,
co jsme spolu vykouřili.
A že mě bolí celé tělo
z té noci,
kterou jsme celou promilovali.
A že ti vlastně bylo asi absolutně jedno,
že já se milovala,
zatímco ty jsi šukal.