 23.02.2024 8 276(8) 0 |
Jaro nás vždy vítá milou laskavostí,
sluneční paprsek líbá mne na rty,
najdu se už snad v teplé náruči,
již nejsem v mrazivém područí.
Jaro je naděje na nové lásky,
slyším již zvonivé ptačí hlásky.
Tužkou barevnou maluji květ,
že se nám brzy zkrásní svět.
Přichází čas radostí a nadějí,
ptačích písniček k ránu.
Tak probuď se, krásná múzo milenců,
ať tvé rty líbají slova,
ať stane se verš náš znova a znova.
23.2.2024
23.02.2024 - 23:46Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Jaro je naděje : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Fejeton č.2 - Newtonovo jablko
Předchozí dílo autora : Vyznání mé
