![]() ![]() ![]() ![]() |

Krása nahého těla,
slova se snoubí k tichu.
Věčnost v jediném okamžiku,
doteky hvězd, co září v noci.
V těch slovech se skrývá magie,
co srdce rozpálí a duši probudí.
Nahota je jazykem pravdy,
když tělo promlouvá bez zábran,
a slova jsou básně na kůži,
které se v tichu noci rozplývají.
Tak nechme ticho mluvit za nás,
ať verše se snoubí v něžném tanci,
krása nahého těla a slov je symfonie.

Hanulko, teď už je to jiné, znovu si to celé pročítám a jen bych opakoval první větu svého předešlého komentáře. Ahoj.

Mlčeti Zlato : Tebe jsem si nechala nakonec, máš vjem a pochopení tajů a něhy. Díky moc.

pedvo : Petře, jedu v tram a čtu si to, tam upadlo u slovesa "rozplýva-jí" vztažné zájmeno je správně, psala ráno před odchodem a děkuji Ti.

S celou tvou básní lze souznít a plně vnímat poetičnost tvé bytosti. Jenom mi není jasné, co se v tichu noci rozplývá - vztažné zájmeno „které" se mi nějak k ničemu nevztahuje.

To je tak magicky krásné. Pohlazení paprskem světla a vykreslení tajů utajených, pro opilost něhou.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Krása nahého těla : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Vítr v křídlech básní
Předchozí dílo autora : Proč se ptát ?