přidáno 04.02.2024
hodnoceno 4
čteno 290(13)
posláno 0
Mé světlo večernice,

svítí intenzitou tvých myšlenek,

které ke mně zabloudily.



V nich ukrývá se,

ta nesmrtelnost člověka,

přes časy, kdy skutečně jsme žili.



Žádní andělé,

ti bezduší netvoři,

co pohltila je netečnost.



Pouze Ty,

dokud si vzpomeneš,

budu žít po věčnost.
přidáno 05.02.2024 - 15:07
přes časy, kdy skutečně jsme žili. Tohle mluví za celej text .) tvrdá realita v přímém přenosu. Kdo to dnes umí ? .)

jen mě napadlo jestli nemělo být ... před časy , pokud mělo být přes, tak pak v pohodě .)
přidáno 05.02.2024 - 15:00
Bezva, líbí se mi.
přidáno 05.02.2024 - 12:32
Velmi hezké
přidáno 05.02.2024 - 08:16
Poezie anonymity : krásné vyznání. Děkuji.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Žádní andělé : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Ještě jednou
Předchozí dílo autora : Známý cizinec

» narozeniny
Duše zmítaná bouří reality [17], Asinar van Martinaq [17], Burak [12], Therésia [12], Erma [11], ŠoDO [7]
» řekli o sobě
Yana řekla o Kakuzu :
Jednou tě někdo nazval pupenem, pamatuješ, řekla bych že to vystihl přesně a tuším, že až vykveteš budeme zírat. Tvoje poezie je čím dál lepší(-:
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming